V sobotu 22. srpna 2020 od 10 do 18 hodin uvede Muzeum lidových staveb v Kouřimi národopisný pořad Dožínky. Pořad připomene zvyky významné slavnosti po ukončení žní známé již z předkřesťanských dob v podobě, v jaké se konaly v 19. století. Návštěvníky čeká bohatý program určený všem věkovým kategoriím.

V 11:00, 14:00 a 16:00 hodin projde areálem muzea dožínkový průvod. U sochy sv. Donáta se ženci pomodlí ke svému patronovi – ochránci před bleskem a bouřkou. Nejkrásnější žnečka předá rychtáři dožínkový věnec. Pěvecké vedení průvodu má na starosti zpěvačka Veronika Korčáková, na dudy bude doprovázet Josef Fiala.

Tkadlec Jan Lima bude pracovat na tkalcovském stavu z 18. století, kovář Zdeněk Grausam předvede své řemeslo v kovárně ze Starého Bydžova. S jeho pomocí si děti určitě rádi ukovají hřebík. Dílnu na výrobu slaměných ozdob pod vedením Markéty Bartákové si užijí i dospělí.
„Využívání konopí nejen v české lidové tradici“ přiblíží spolek Konopa, nestátní nezisková ekologická organizace, která se osvětovou činností zabývá více jak 20 let.

„Co se jedlo o žních“ je název besedy o stravování při letních pracích s ukázkou prostřeného stolu, připraveného Olgou Kaderovou, odbornicí na dobovou kuchyni. Besedy probíhají po celý den.

Pečení v chlebové peci a celý proces od topení, vymetání a zadělávání těsta k hotovému pečivu představí zkušená lektorka Iva Válková. Svoji šikovnost si návštěvníci ověří na dílně pečení chlebových uzlíků a vdolků, znalosti pak při poznávání různých druhů obilovin a luštěnin.

Velkým lákadlem jistě bude možnost vyzkoušet si sečení obilí a vázání snopů či ukázka fungování hrsťové sekačky. Vystaveny budou stroje a nářadí pro žňovou seč, pluhy a stroje pro podmítku, orbu, přípravu půdy a setí. Vše předvede a vysvětlí muzejní zahradník a chovatel Martin Spěváček.
Své řemeslo předvedou Bednáři Plzeňského Prazdroje. Zájemci si vyzkouší, jak některé z bednářských dovedností sami zvládnou.

Bylinkářka Jana Hunalová nabídne vlastní bylinné čaje a ráda poradí, firma Likeria z Kouřimi nabídne speciální alkoholové nápoje a sirupy zajímavého složení. Nebude chybět tradiční občerstvení podávané ve starobylé hospodě zvané Šperkovna.

V muzeu probíhá výstava „Od Markéty k Matičkám“, pracovníci muzea v dobovém oblečení hospodářů k ní podají odborný výklad.
Výjimečnou událostí bude letos požehnání mariánského sloupu z Konárovic knězem Řádu křižovníků s červenou hvězdou P. PhDr. Markem Pučalíkem, Ph.D., O.Cr.
Vstupné: 120Kč, snížené 80 Kč, rodinné 320 Kč.

Důležitou roli při dožínkách hrálo odvážení posledního snopu obilí, předávání dožínkového věnce majiteli statku a následná hostina ženců a žneček. Obyčeje vykonávané s posledním snopem a věncem vycházejí z magického základu. Poslední snop se nazýval baba, žebrák, nevěsta nebo starý a ženci ho vezli na poslední fůře obilí, postavený klasy vzhůru, ozdobený květinami, pentlemi nebo jeřabinami. Snop měl být co největší a nejtěžší, aby taková byla i úroda v následujícím roce. Poslední snop byl zdrojem zábavy, ženci ho někdy strojili do mužských nebo ženských šatů, tančilo se s ním i kolem něj. Poté se stavěl ve stodole na čestné místo a mlátil se jako poslední. Vymlácené zrno z něj se uschovávalo na příští rok do setí, kvůli víře v jeho další zmnožení.
Dožínkový věnec rovněž hrál důležitou roli, byl předáván hospodáři a tvořil jádro celé slavnosti. Uchovával se do Vánoc nebo do příštích žní zavěšen v komoře nebo v síni. Zrno z věnce mělo pomoci reprodukovat úrodu z předcházejícího roku, na Štědrý den se jím krmily slepice, aby dobře nesly, krávy, aby dobře dojily a také se užívalo jako léčivo při nemocech dobytka. Při dožínkách věnec nesla obvykle ta nejpěknější a nejvýřečnější žnečka, která když ho přinášela k hospodáři, hospodyně ji pokropila vodou, aby obilí bylo čisté. Předávání věnce doprovázely verše a vinše, ve kterých se děkovalo Bohu za úrodu a dělníkům za odvedenou práci.
Bezprostředně po žatvě se konala dožínková hostina, kde se podávaly různé pokrmy podle kraje a také zámožnosti hospodáře. K těmto pokrmům patřily například tvarůžky, kaše, omáčky, drůbeží polévka, vařená slepice, nebo pečené maso s chlebem. Mezi nejoblíbenější nápoje patřilo pivo a kořalka. V některých krajích se při dožínkách obřadně zabíjel kohout.